Popis:
U nás roste na chudších písčitých půdách ve středních a vyšších polohách hlavně v lesích. Přízemní, 10-20 centimetrů vysoký keř s poléhavými větvičkami a obvejčitými, kožovitými, leskle zelenými lístky. Drobné květy má bílé ve tvaru zvonku. Plody jsou bobule, které jsou lesklé a červené. Vyžaduje sušší, písčitohlinitou a kyselou půdu. Požívá se do vřesovišť, skalek, jako podrost apd.
Zajímavosti:
Sbírá se list a to koncem léta nebo na podzim. Suší se rychle ve stínu nebo za umělého sušení při teplotách do 40 °C.Droga má účinky močopudné a desinfekční, užívá se tudíž zejména při zánětech močového měchýře či močových cest, působí i mírně protiprůjmově. Jako pomocný prostředek je možno brusinky podávat i při léčbě cukrovky a nemocech žlučníku. Podává se nejčastěji ve formě macerátu, výrazné desinfekční účinky vykazuje i prášek ze sušených plodů. Droga nemá nežádoucích účinků, ale neměla by být podávána dlouhodobě (déle než 2 měsíce najednou a ne víc než 4 měsíce v roce), kontraindikována pak je při těžších poruchách jater, plody by pak neměly být brány vzhledem k vyššímu obsahu kyseliny šťavelové při ledvinové dietě.Informace v tomto odstavci převzaty převážně z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 1.
Z plodů se dělají kompoty, sirupy, marmelády a jiné pochutiny.
Pěstování:
Rostou na písčité, křemenité půdě nebo na půdě s vysokým obsahem humusu, ale vždy na půdě kyselé a chudé na živiny. Na jeden metr čtvereční je potřeba 5- 6 rostlin. Když se rostliny vysadí trochu hlouběji, brzy vytvoří výběžky a pokryjí celý záhon. Brusinkám prospívá mulčování půdy rašelinou, pilinami nebo jehličím. Sklízí se v červenci, ale hlavní sklizeň nastává v září/říjnu, kdy jsou plody větší a kvalitnější.
